Obsah a cíle jazykového vzdělávání dětí a mládeže v České republice

Metodický portál RVP/Rámcový vzdělávací program

Výňatek z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
Vzdělávací obor Jazyk a jazyková komunikace

Cizí jazyk a další cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.
Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.
Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka. Vzdělávání v Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky).
Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

- chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, a tedy jako důležitého sjednocujícího činitele národního společenství a jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání;

- rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství;

- vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů;

- zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace;

- samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměřen;

- získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama;

- individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání.

Celé znění Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání: RVPZV_2007-07.pdf (dokument ve formátu PDF o velikosti 1,3 MB)
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – praktická pomůcka na pomoc učitelům (znění k 1. 9. 2010): RVPZV-pomucka-ucitelum.pdf (dokument ve formátu PDF o velikosti 1,7 MB)

12. 8. 2010, Metodický portál RVP/Články

Podpora vícejazyčnosti v Evropě

V posledním desetiletí se evropští odborníci na řadě významných setkání opakovaně shodují, že důležitým spojovníkem Evropy jsou jazykové znalosti a dovednosti. Jazyky jsou vnímány jako základní dovednostní výbava každého občana Unie. Prvním větším rozšířením Evropské unie v roce 2004 mohli všichni pocítit, co je přirozená vícejazyčnost a jak důležitá je znalost cizích jazyků pro otevřenou a pružnou komunikaci. Škála jazyků používaných v Evropě je oproti jiným kontinentům velmi omezená, a proto i svým způsobem uchopitelná.
V současné době se cíl jazykového vzdělávání rychle proměňuje. Už není pojímán jednoduše jako zvládnutí jednoho nebo dvou, či dokonce tří jazyků chápaných izolovaně a majících za jediný možný vzor rodilého mluvčího. Místo toho je cílem rozvíjet takový jazykový repertoár, v němž hrají svou roli komunikativní dovednosti. Z toho samozřejmě plyne, že by nabídka jazyků vzdělávacích institucí měla být různorodá a žáci by měli dostat příležitost k rozvoji vícejazyčné kompetence.
Pojem vícejazyčnost (plurilingvismus, multilingvismus) překračuje rámec pouhé znalosti a uznání jiných kultur a jazykové různorodosti. Vztahuje se na jedince, který již znalosti z různých jazyků a kultur používá k dorozumění se, tj. pro dosažení komunikativní kompetence. Vícejazyčnost nemusí být založena na dosažení vysoké úrovně znalosti cizího jazyka, ale akcentuje znalost různých jazyků na různém stupni osvojení. Zakládá se na faktu, že jedinec v dané komunikační situaci využije zkušenosti a znalosti více cizích jazyků (např. přecházením do dialektu, využitím internacionalismů) i při velmi zjednodušeném jazykovém projevu.

(zkráceno)

30. 8. 2010 10:00, Novinky.cz/Věda a školy

S angličtinou pomohou od září českým učitelům rodilí mluvčí, přispěje MŠMT

Na českých školách se osvědčuje nový model výuky angličtiny: spolupráce českého učitele a rodilého mluvčího. Ten má především prohloubit poslechové a komunikační dovednosti žáků. Minulý rok se do projektu Integrace rodilých mluvčích do výuky, který realizuje společnost Wattsenglish, zapojilo více než 150 škol z celé republiky. A letos přibudou další. Školy teď navíc mohou na rodilého mluvčího čerpat peníze z jazykových šablon MŠMT.
„Úkolem rodilých mluvčích je proto pomoci dětem překonat ostych a začít postupně využívat teoretické znalosti z hodin v praxi - rozumět a také spontánně v angličtině reagovat a hovořit,“ popisuje cíle projektu ředitel Wattsenglish Marek Kadlec. Angličtina metodou Wattsenglish je tedy pro školy zejména doplněním stávajícího modelu výuky.

Názor psycholožky aneb jak překonat ostych

Čím dříve přitom s dítětem začne rodilý mluvčí pracovat, tím lépe. Děti se učí mimoděk, nápodobou, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí. Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči. „Děti jsou mimořádně citlivé na běžné i specifické jazykové podněty, jsou spontánní v projevu, mají výjimečné napodobovací schopnosti a vysokou úroveň rozvoje paměti a navíc nemají téměř žádné sociální zábrany,“ vysvětluje dětská psycholožka Zuzana Sedláčková.

(zkráceno)

21. 12. 2005 23:10, Vzdelavani.iHNed.cz

Vláda chce zlepšit jazykové znalosti dětí i dospělých

PRAHA 21. prosince
Vláda ve středu schválila národní plán výuky cizích jazyků do roku 2008, který má zvýšit jazykové znalosti dětí i dospělých. 
Strategie si podle ministerstva školství vyžádá ze státního rozpočtu i evropských fondů celkem pět miliard korun, podle kabinetu jsou to ovšem dobře investované peníze - znalost řečí považuje za nezbytný předpoklad pro uplatnění českých občanů na evropském pracovním trhu. Od září se mají děti začít učit první cizí jazyk už od třetí třídy, druhý přibrat nejpozději v osmé. Nyní se obvykle s jazykovou výukou začíná ve čtvrté třídě a druhá řeč je nepovinná. Už od začátku příštího školního roku se má zvýšit počet vyučovacích hodin cizích jazyků na základních školách. Ministerstvo školství počítá s tím, že děti se začnou s angličtinou zábavnou formou seznamovat už v posledním ročníku mateřské školy. I do ostatních předmětů na základní škole mají učitelé vkládat krátké intervaly výuky v angličtině. 
Plán klade velké nároky i na pedagogy - pro školy bývá už teď těžké udržet kvalifikované učitele. Úřad Petry Buzkové chce proto vedle přijímání většího počtu uchazečů o učitelské povolání na vysoké školy soustředit také na další vzdělávání kantorů. Kromě kurzů na ně čekají například i výměnné zahraniční pobyty. Dospělí by podle strategie měli v budoucnu mít možnost využívat například bezplatné internetové lekce cizí řeči. Kurzy různých úrovní by měl nabízet Národní jazykový portál. Motivaci k učení jazyků mají přinést i vzdělávací poukázky, na jejichž financování by se podle plánu měl podílet stát i zaměstnavatelé. 
Znalost nejméně dvou světových jazyků, zejména angličtiny, vláda považuje za významnou prioritu v úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti Čechů na evropském trhu práce. Podle průzkumů se více než čtvrtina Čechů starších 15 let domluví jen svou mateřštinou. České děti se nyní na základní škole učí méně cizích jazyků, než je průměr v zemích EU. 
Autoři: ČTK

Národní plán výuky cizích jazyků
Učitelské noviny, 23-24/2005, 7.6. 2005
text: P. Buzková

Milé čtenářky a milí čtenáři Učitelských novin,

staré české přísloví říká: „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.“ Je asi jen málo rčení, která by byla v dnešní době aktuálnější. Nejen představy Evropské komise, ale hlavně realita našeho života ve sjednocující se Evropě, jejíž jsme součástí a v níž chceme uspět, si žádají, aby se naše děti naučily ovládat jeden cizí jazyk velmi slušně a druhý alespoň na úrovni každodenní komunikace. Tato potřeba je skutečně naléhavá a jedině její naléhavostí se také dá vysvětlit vymýšlení různých hurá akcí, jako byl svého času program Angličtina pro všechny. Ministerstvo školství od první chvíle upozorňovalo, že už některé základní stavební kameny této koncepce (např. platové zvýhodnění učitelů angličtiny oproti ostatním pedagogům) jsou zcela nerealistické a věcně pochybené. Jsme proto rádi, že se dnes konečně uplatňují představy, které možná nejsou tak revoluční, jež ale mnohem více vycházejí ze skutečnosti a potřeb českého školství.
Národní plán výuky cizích jazyků s akčním plánem pro období 2005 – 2008, nacházející se v současné době ve vnějším připomínkovém řízení, pokládám za důležitý dokument i z toho důvodu, že vláda přislíbila na jeho realizaci přispět takovým objemem finančních prostředků, který by rozpočtová kapitola MŠMT nikdy nebyla schopna dát k dispozici. Národní plán výuky cizích jazyků proto nebude pouhým formálním textem, ani dalším velikášským plánem, ale otevřenou možností, jak zvýšit kvalitu našeho vzdělávacího systému. 
Za prvé se nejpozději od třetí třídy základní školy bude praktikovat výuka cizího jazyka s opravdu dostatečnou hodinovou dotací. A za druhé poskytne Národní plán prostředky nezbytné k tomu, abychom v horizontu několika let měli dost učitelek a učitelů cizích jazyků a aby se naopak stali výjimkou učitelky a učitelé ostatních předmětů, jejichž jazykové kompetence budou zaostávat za úrovní jejich žáků. Docela jednoduché cíle a působí navíc tak samozřejmě…

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 12.12.2005

Národní plán výuky jazyků přispěje ke zlepšení jazykové gramotnosti občanů ČR

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková v nejbližší době předloží na jednání vlády Národní plán výuky cizích jazyků (dále Národní plán) s akčním plánem na období 2005 – 2008. Materiál vychází z programového prohlášení současné vlády, ve kterém je školství a vzdělávání považováno za jednu z priorit.

Praha, 12.12.05 – Jazyková politika České republiky vychází z jazykové politiky Rady Evropy a Evropské unie. V rámci ní byla realizována řada opatření směřujících ke zlepšení úrovně jazykového vzdělávání a naplnění cíle, aby každý občan Evropy byl schopen komunikovat alespoň ve dvou dalších jazycích kromě mateřského. Na podporu těchto cílů byl Komisí Evropské unie vypracován akční plán pod názvem Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti, na jehož základech byl koncipován i tento Národní plán. Jeho cílem je zlepšení jazykové vybavenosti občanů České republiky, aby dovedli porozumět a komunikovat v cizích jazycích. 
Tento požadavek je v oblasti obsahu vzdělávání naplňován postupným vytvářením rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé obory vzdělávání. Vytvořeny a schváleny jsou již Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Všichni žáci v základním vzdělávání tak projdou výukou anglického jazyka. Počáteční vyučování anglického jazyka bude zaměřeno na zajištění návaznosti výuky angličtiny od mateřské školy po střední školu. 
Volba druhého cizího jazyka se bude odvíjet od široké nabídky dalších jazyků ( francouzština, ruština, italština, španělština a jiné.) V naší geografické situaci to znamená především jazyky sousedních států (němčina, polština), mezi nimiž může mít zvláštní postavení slovenština, která se dá zvládnout metodou „napříč předměty základní školy“ a spoluprácí s mediálními institucemi. Proto není nutné ji zařazovat jako další cizí jazyk (je to však možné).
Problematiku dostatečného počtu učitelů cizích jazyků by mělo vyřešit zvýšení počtu a rozmanitosti studijních programů fakult vzdělávajících učitele a přijímání většího počtu uchazečů, zejména do kombinované formy studia. Stávající učitelé budou mít příležitost se dále vzdělávat ve svém oboru podle nově připraveného „Rámcového plánu systému kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro cizí jazyky“.
Podstatou Národního plánu je jazyková výuka od předškolního věku až po celoživotní vzdělávání. V předkládaném materiálu jsou stanoveny tyto priority:
1) V souvislosti s navrhovanou koncepcí se postupně zvýší počet hodin cizích jazyků na 1. stupni základní školy. Na základní školu naváže výuka na středních školách, kde se zvýší počet hodin jazykové výuky v učebních plánech některých oborů.
2) V předškolním vzdělávání se předpokládá nepovinná výuka formou jazykové propedeutiky (jde o motivaci dětí k učení jazyků, seznámení se s cizím jazykem a kulturou). Výuka plynule navazuje v 1. ročníku základní školy s využitím metodického postupu „napříč předměty 1. stupně“ (zařazení výuky cizího jazyka v krátkých intervalech v hodinách ostatních vyučovacích předmětů). 
3) Ke zlepšení jazykových znalostí a dovedností žáků vede výuka některých předmětů (úplně nebo částečně) v cizím jazyce. 
4) Rozšíření výuky zmíněné v bodě 3 je podmíněno dostupností učitelů, kteří na požadované úrovni zvládají nejen jazyk, ale jsou i kvalifikovanými učiteli nejazykových předmětů. Počet takových učitelů může významně ovlivnit zejména zavedení takových studijních oborů do programů vysokých škol připravujících učitele, které na výuku tohoto typu budou připravovat. Zařazení discipliny „didaktika cizích jazyků“ mezi vědní disciplíny, v nichž je možno dosáhnout doktorského titulu, habilitace a profesury, je podmínkou rozvoje tohoto oboru vzdělávání. 
5) Podpora celoživotního vzdělávání dospělých např. vytvořením Národního jazykového portálu, Evropského jazykového portfolia, využitím tzv. jazykových poukázek. 
Všechny jmenované aktivity akčního plánu byly posouzeny podle naléhavosti a podle náročnosti na finanční zajištění a byly rozděleny do 3 kategorií pro další léta:
I. kategorie: prioritní aktivity realizovatelné pouze při navýšení rozpočtu MŠMT
II. kategorie: úkoly realizovatelné v rámci rozpočtu MŠMT
III. kategorie: aktivity realizovatelné z Evropského sociálního fondu, případně při navýšení rozpočtu MŠMT, pomocí sponzoringu apod. v následujícím programovacím období
V roce 2006 je první prioritou akčního plánu MŠMT navýšení učebního plánu o tři vyučovací hodiny cizího jazyka na 1. stupni základní školy. Na pokrytí nákladů realizace tohoto kroku bude ministryně Petra Buzková žádat ministra financí o navýšení rozpočtu kapitoly MŠMT pro rok 2006 minimálně o částku 171 milionů Kč.
Druhou prioritou je pak podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 1. stupně. Realizaci tohoto úkolu je MŠMT schopno zabezpečit prostředky na plánované rozvojové programy z rozpočtu své kapitoly.

Michaela Lagronová
Tisková mluvčí MŠMT
e-mail: michaela.lagronova@msmt.cz

Celé znění Národního plánu výuky cizích jazyků si můžete stáhnout zde: narodni_plan_vyuky_ciz_jaz.pdf (dokument ve formátu PDF o velikosti 231 KB)

Created by SUMMER TIME CAMPS 2006-2018